Zobrazují se příspěvky se štítkemLooks. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLooks. Zobrazit všechny příspěvky

Sewing passion


Stojíte v tiché chladné velké místnosti...no, on je to vlastně obchod, ale nechtěla jsem tomu tak říkat, zní to tak...običejně.
Stojíte si tam, mezi čtyřmi regály téměř až do stropu a koukáte na ty barevné role látek.A jste v pasti, jen vy, tři prodavačky a miliony vašich myšlenek
Která bude dobrá? Tahle! Ale musí být přinejmenším nejlepší! Tato! Hm, ale není ta barva moc sytá?A tahle zase moc vybledlá? Je hezká moc, vyndám si ji! Posledních 5 metrů? Ach ne!!
V tom příjde paní č.2.
Hledá ubrus, větší délky, nejspíš na velký rodinný stůl, líbí se jí tmavší barvy, asi má lesklou moderní kuchyň.
Ne!Věnuj se své látce...Tákže, co třeba tahle? Hm moc jemná a drahá. Tato je zase moc vzorovaná, tato přímo křičí a támta už to raději vzdala. Paní č.4. Hledá látku na bundu, kterou si asi vezme? Černou  nebo raději hnědou s úpletem? Ach ne. Za chvíli je tu pět dalších a všechny pobíhají dokola. Přemýšlí, propočítavají proporce, délky a šířky, vzory a barvy, ceny a kvality. 
Ale stále je tu hrobové ticho. To je na tom to nejlepší. Je to jako klid na čerpání enegie a nápadů. Všech pět paní už odešlo jen já tu stále zírám, lítám od látky k látce, postupně je rozhazuju a urovnávám...Obsluhující paní už se mě poslední půl rok ani neptá "Co to bude?" Raději jen "Dobrý den" a potom "Ták už jste si vybrala, no výborně!" jakoby řekla "prošla jste testem výběru nejlepší látky, váš čas už se snížil na třičtvrtě hodiny!"
Lidé by asi měli mít jasné cíle a představy, určitě by je měli mít.
Jenže když vejdu do látkárny z hlučné brněnské ulice, všechno ztichne a všechno to oblečení co jsem viděla venku, na lidech, ve vytrínách, najednou zmizne...zabalí se zpátky do role látky a já...já si najednou neumím vybrat...
Odcházím...sahám na kliku...ve dveřích se otáčím..usměju se: "Dva metry meruňkového šifonu prosím!"


Little secret of night

Když člověk jako já jede večer výtahem, může dělat jenom jednu činnost...přemýšlet. Cesta je příliš krátká na to, začít dělat něco jiného a příliš dlouhá na to, nedělat nic. 
4.patro
Když zapadne slunce a rozsvítí se lampy, noc rozehrávají cvrčci a svět jakoby se zmenšil...
Taky tak zbožňujete ty večery, kdy klapete po náměstí, sukně se vám víří v nočních barvách a všudepřítomná světla se vám lichotivě odrážejí v očích?
Já ano!   
3.patro 
 Ve vzduchu je cítit ta lahodná vůně palačinek a jiného pouličního jídla, jako pod Eiffelovkou a skleničky s vínem o sebe jen cinkají...
Letní a teplé večery jsou zkrátka ty nekrásnější. 
2.patro
 Můžete jen tak sedět u řeky, pokuřovat si cigaretu a v klidu pozorovat kam se line kouř, protože nefouká. Rozložit si deku v parku a pozorovat hvězdy, které jsou v září nejzářivější.
1. patro
 Možná že bych se mohla přestěhovat někam, kde je teplo pořád, ale říkám si...nezmizel by ten kouzelný dojem? Na co bych se pak vlastně těšila? Ach, ještě že existuje to babí léto.  
Přízemí

Where is my dolly?

Jako malá jsem chtělaaby má panenka ožila.
Teď by mne to upřímně vyděsilo...

Proč se panenky nesmějí?
Už jsem četla hodně článků o modelkách. Že jsou anorektičky, že fetují, že mezi nimy panuje rivalita...nic, co už nás ani nepřekvapí.Minulý měsíc jsem se ovšem zarazila na jednom nejmenovaném portálu, nad titulkem: "Proč se modely nesmějí?"...Jako uvedené podtitulky byly tipické: "Kyselé citrony" "Věšáky na hadry" "Aby jim všichni záviděli" atd..
Chvíli jsem na to koukala a než jsem četla dál, napadlo mě "A proč by se měly smát zrovna ony?" ...
V obchodě mě obsluhuje nepříjemná prodavačka, která mi na otázku "Kolik to stojí?" odpoví "Najděte si to laskavě v letáčku!!" Řeznice odfukuje, když chci opravdu jen 1 kilo masa a né půl kila jejích přidaných. Průvodčí má problém otevřít svou příruční kasu, když si chci ve vlaku koupit lístek, protože ve stanici už zavřeli ve 4 hodiny, pracovnice na úřadě mě při požádání o informaci odkáže na internet a řidič tramvaje má právě před infarktem, když si náhodou chcete koupit lístek. 
A modelky se aspoň, tváří neutrálně...
Po pravdě, nepotřebuju jako divák po modelkách nucené úsměvy. "Poker face" vypadá sebejistě, klidně a vyrovnaně. A vůbec- vždyť je přece naprosto normální, tvářit se normálně... Místo jejich bílých zubů se raději podívám na provedení módy. Raději bych úsměv a milé vystupování ocenila od normálních pracovníků, se kterými se setkáváme všude a každý den.





Léto už se sice posunulo jinam, ale svůj odér nám tu z lítosti ještě chvíli nechalo. A toho se musí pořádně využít, dokud to jde! 
Přeji Vám pěkný večer. Naviděnou  N .

Oh no! September!

A je to tady...zase! Čas deštníků, těžkých tašek, přecpané městské dopravy, uschlého hnědočervenožlutého listí, všudepřítomného bláta, nervózních lidí s červenými nosy a rukami v kapsách, depresivní nálady za zamlženým oknem a nezvyk ranního vstávání do školy.
Naštěstí má podzim i svou lepší stránku...Nové kolekce sáček,trench coutů a kožených bundiček
. Období lodiček, oxfordek a krátkých kozaček,ponč,lehkých svetříků, punčoch, baretek a červených rtěnek...Všudepřítomná vůně kávy, čajů, burčáku..Ale taky příprava na zimu, pouštění draků, výlovy rybníků, sezona kin a divadel, kýčovité focení v pospadaném listí...

Ať už to bude cokoliv, je po třeba se na to psychicky připravit pořízením minimálně hned několika novými podzimními kousky oblečení, protože obchody přímo křičí: "Potřebujete si to koupit!" Takže...hurá do toho, do školy přece musíme být plně vybaveny.

A tak jsem i já a dalších 1000 slečen dnes vyrazilo do brněnské "metropole" přepadnout obchody. A můj nejoblíbenější a nejlepší kousek který jsem pořídila...LYDC London kabelka-kufřík. Já ho prostě miluju. A moje sešity a jiná lejstra ho jistě budou zbožňovat také. 


First day - Birthday

                                                        Welcome                                                               

             Miluju módu, ikdyž nejsem módní návrhář,... očekávání první příchozí modelky ze zákulisí na molo, toho, jak bude vypadat, jaké bude zpracování modelu, zář doplňků, modely skýtající barvy...
            Miluju fotografování, ikdyž nejsem fotograf,...odraz v zrcadlovce přesně toho, co chci vidět...
            Miluju navrhování a šití, ikdyž nejsem designer,...vůní nové látky, zvuk stroje a potěšení z vlastního díla, potěšení druhého a radost z nového kousku do šatníku...