Robotic View

Procházím hlavní rušnou brněnskou ulicí ústící na náměstí Svobody. Obklopují mě davy lidí proudící dvěma směry, po pravé straně na "Svoboďák", po levé zpět na Hlavní nádraží. Já jdu, bohužel, po prostředku silnice, protože...
Pokud jdete náhodou po pravé straně zpátky na nádraží nikoliv na náměstí, jste ve výru odfukujících a naštvaných lidí, kteří do vás naráží aniž by sami třeba udělali krok tam nebo tam a nechápou, proč jdete po špatné straně!? Jak jen můžete udělat takovou hrooznou chybu. To že je obchod do kterého chcete jít na opačné straně vašeho směru nikoho nezajímá, musíte jít správným směrem a přímo naproti vytouženého obchodu přejít silnic..

Vítejte ve světě robotů...

Myslím, že Karel Čapek tak byl velmi nadčasový ale možná měl opomenout i to, že žádní roboti svět neovládnou, nýbrž se stanou roboti z nás.
Když jsem jako malá byla poprvé ve městě, zdravila jsem každého a každý se na mě taky divně díval, rodiče mě za to napomínali, že se to ve velkém městě nesluší, že si o mě lidé budou myslet, že jsem blázen. Ale vždyť mě od mala učili, chovat se lidsky... Teď už mě to ani nenapadne. Ovšem v menších obcích a vesnicích je to ještě alespoň trochu normální. Řeknete si - aby ne, když je tam  pár set lidí, maximálně tisíců a všichni se většinou znají. Ne, neznám ve svém městě spoustu lidí, které pozdravím, protože když se s někým střetnete z očí do očí, je milé popřát hezký den. Vždyť i v tom městě potkáváme pořád dokola ty stejné lidi.
Co se obchodů s oblečením týče, ráda se vracím tam, kde mě hezky pozdraví místo nepříjemného "sjetí očima co máte na sobě a jestli tam máte vůbec co dělat"...





Mladí, krásní, dokonalí lidé. Dokonalost je robotická, ale všichni ji vyžadujeme, všichni po ní toužíme. Ať už se týče čehokoliv. 
Ve škole jsi dostal za 3? Doma ti vynadají. Proč? Nebyl jsi lepší. I na 2 se moc netváří?Nebyl jsi dokonalý...Chcou víc. Všichni. Učí nás to už od školy, škatulkování, srovnávání. Špatně čteš nebo nezvládáš čísla?Jsi hyperaktivní?Máš brýle? Jsi tlustší nebo hubenější? Nejsi robot, špatně. Nezapadáš, budou tě odsuzovat. Vzdělání, krása, peníze, postavení, životní úroveň, orientace, vlastnosti, záliby, to vše hraje roli. Chceš mít děti?Musíš na ně mít. Máš dvě auta?Rodinné a osobní? Velký dům s bazénem perfektním patnerem, který musí splňovat tisíc a jeden požadavek, psa co se vyvenčí sám. Nejlépe zajde na toaletu, spláchne a vyčistí po sobě,umyje si tlapky a zajde do obchodu pro granule a ty nejlepší taštičky.
Vzdělání, kariéra, peníze a dál a dál a dál. Ještě potřebujeme něco než vůbec chceme přivést na svět potomky. A tak vymřeme na dokonalost...

Měla bych zajít do obchodu, dobře jdu. Panebože já nemám vyžehlené vlasy, nepřipadá v úvahu!
Vždyť to vlastně všichni chceme, dívat se na dokonalé a být taky dokonalí. Chceme zvládat a mít všechno. Tak pokračujte dál tou tak rušnou ulicí myšlenek, ale navenek tak tichou a robotickou. Děláme ze sebe roboty navenek, ale z krevního oběhu nám elekrický nikdo neudělá
(Možná)


A teď pár "robofotek" :)






Leggings: Bershka, Jacket: Bershka, Shoes: Mixer, Purse: H&M, Collar: DIY