Zobrazují se příspěvky se štítkemLooks. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLooks. Zobrazit všechny příspěvky

Gentle touches - Inspirated by Gossamer

White and school memories


Když jste na střední, zatoužíte po tom  konečně odmaturovat,odejít a mít to za sebou. Jsou dny, kdy vás škola dokáže štvát,sednutím do lavice vám mizí úsměv z tváře a čekáte na poslední zvonění. Někteří spolužáci vás někdy štvou hodně,někdy méně. 
Pak přijde den, kdy odmaturujete. Odmaturujete a vzpomenete si, co všechno jste se naučili a jak se vám to uchovalo v paměti. Vzpomenete si na dny, jak jste se tomu učili a prožívali zároveň zážitky s lidmi, s kterými jste se na škole potkali vlastně úplně náhodou. Uvědomíte si, že jste potkali spoustu lidí, na které nikdy nezapomenete, kteří vám změnili život. Přijdete na to, že střední byly 4 roky života, které právě uběhly a už se nikdy nevrátí zpět. Že už nikdy ráno nevstanete a nepůjdete do té stejné školy a nesetkáte se s těmi stejnými lidmi. Už nikdy se všichni nepotkáte jako třída na stejném místě,jako tomu bylo po 4 roky. 
Právě přišel ten den, jen tak jsem stála někde v klubu a hrála hudba. Napadlo mě, že bych si opravdu ráda zahrála. Jen tak si v sále zapnout reflektor,stoupnout si na dřevěný prkna a hrát,říkat cokoliv vás napadne...A nebo si opakovat ty stejný scénáře, co jste se někdy naučili a pamatujete si jen střípky vět.

Recap first year of blogging

Za měsíc bude blog slavit svoje první narozeniny spolu s mými dvacetinami. Čas na připomenutí si prvního roku mého blogování fotkami, které mám ráda :)
Chtěla bych moc poděkovat všem mým milým a úžasným fotografům, kteří si na mě udělali čas a i v zimě a mrazu se mnou rádi fotili :) Děkuji Janovi, Monice, Lindě, Lídě, Lence a obzvlášť Sandře, bez které bych tyto fotky nikdy neměla ;), a doufám, že si na mě zase udělají čas i v "druhém roce". A samozřejmě děkuji Vám, všem mým skvělým čtenářům! 

Month blog will celebrate their first birthday with my twentieth. Time to commemorate my first year of blogging photos that I like :)
I would like to thank all my lovely and amazing photographers who made ​​time for me even in winter and frost like taking pictures with me :) Thank you John, Monica, Linda, Lída, Lenka and Sandra in particular, without which I would never had these photos;) and I hope that at me again make time in the "second year". And of course, thank you to all my wonderful readers!


Denim jacket, shirt and rain


Džínové bundičky jsou skvělé, tuhle svou miluji a budu ji nosit tak dlouho dokud nebude otrhaná a vlastně i pak bude úžasná, protože  na ni nacvakám zlaté hroty, které už asi půl roku objednávám z Ebaye a všichni na ně čekají. Tímto se všem, kterým jsem jakékoliv pyramidky, cvočky či jiné komponenty slíbila objednat, omlouvám a i já doufám, že už brzy budou putovat z Hongkongu k nám.

 Našla jsem v ní široké využití a navíc se hodí prostě ke všemu, takže se těším až objevím nějakou další světlejší i tmavší. Zajímavé kousky takovýchto džínových bundiček  se dají objevit i v sekáčích, konec konců není to tak dávno, co to byla hitovka jako džíny samé.
Košile je z HM a co se mi na ní líbí je to, že přední díl je z jiného materiálu než zadní díl a rukávy, ty jsou elastické a dají se dobře vyhrnout. Lodičky jsem pořídila v Mixeru, se svým širokým podpatkem jsou i dosti pohodlné a navíc byly ve slevě o asi 70%...

Beige and black


Zdravíčko. Jaký jste měli den? Dnes jsem dopsala poslední část státní maturitní zkoušky z angličtiny a jsem upřímně ráda, že to máme za sebou..jaké z toho máte pocity, maturanti?
Dnes jsem měla novou fotografku a skoro na každé fotce jsem se šíleně smála...(Slečna fotografka mi říkala, jaké mám dělat pózy..póza "jdeš na rande" je na čtvrté fotce).
Já vypadám šíleně, když se doopravdy směji! :D Přirovnala bych to k pštrosovi..
Konečně jsem našla své vysněné malé černé sako! Je to tohle na fotce, už jsem ho měla i v minulém příspěvku, akorát jsem se o tom zapomněla zmínit. Je z Reserved  Líbí se mi, že tam mají saka z dobrých materiálů za dobrou cenu. Šaty jsou původně z HM, ale něco jsem na nic přešila..Co se týče "Aladinek", tak to jsou nejpohodlnější balerýnky, jaké jsem kdy měla!

Hi. How was your day? Today I did my last written school-leaving exam in English and I'm honestly glad that's over. What's your feelings, students?
Today I had new photographer and and almost on every photo I madly laughed. (Miss photographer told me, which pose I should do..pose "going to date" is among photos.)
I look crazy when I smile" :D I would compare to ostrich...
Finally I found my dream blazer! It's on this photo, I had it in last post, but I forgot to mention it. It's from Reserved. I like about it that there are blazers made of good material. Dress is originally from HM, but I remake it a little. As for "aladdin's" it's the most comfortable ballerinas I've ever had.

Old leather handbag




To jsem tak jeden den došla domů a uviděla mojí mamku jak ze skříně, kde se nachází snad všechno, vyhazuje do pytle nějaké věci...A pak jsem ji uviděla, stála na stole, kožená béžová kabelka úžasných tvarů. První mi blesklo hlavou, jestli mi ji snad někdo nekoupil...Vzala jsem ji do ruky a ozvalo se: "To vyhoď".Málem jsem z toho omdlela. Tuhle kabelku, chtěla vyhodit do odpadků! Jen když slyším babičku, kolik starých a přitom tak pěkných věcí ( které mimochodem v dnešní době  už prostě nepořídíte), bylo vyhozeno, rozdáno, zapomenuto, tak se mi chce až brečet.Naštěstí jsem tuhle krásku zachránila a je skvělé, že se do ní vleze zrcadlovka. Nakonec jsem zjistila, že patřila tetičce a je stará asi 25 let :) Věřili byste tomu? Bílý prstýnek je z HM a stál 20 Kč ve slevě,  takže jestli se Vám líbí, mají ho i v kombinaci se zlato-tyrkysovou a stříbrno-oranžovou. 

Trench coat

Už jsem dlouho nepřispívala...čekala jsem až přijde konečně to teplo a budu si na sebe moci obléct konečně něco jiného, než bundu a kozačky...Fotky jsou focené včera, v Brně bylo krásné slunečné ráno. Zbožňuji ten jarní vzduch, když vycházíte ráno z domu a zjišťujete, že vám není zima a vychází slunce...Na kabátek jsem se těšila celou zimu, je z H&M, z loňské kolekce, ale viděla jsem tam ten stejný i letos, jen vypadal, že je trochu z jiného materiálu. S psaníčkem, které je DIY, jsem se už dávno rozloučila ( patří teď kamarádce), ale ještě mi ho poskytla pro nafocení mé kolekce Light Dark a tak jsem ho ještě využila k outfitu. Fotky z kolekce zde budou v nejbližší době :) 
Přeji vám pěkný víkend :) Nina



Black, white and purple...

Konečně mám hotový maturitní projekt! "New way of fashion" mi leží v písemné podobě vytištěný na stole a já se nemůžu dočkat prodlouženého víkendu. Už "jen" zbývá ho v dubnu obhájit před komisí.  Práce ale nekončí, teprve začíná...Zatím si ale užívám povinné četby k maturitě. Svůj čas teď trávím s "Deníkem Ann Frankové",  je to něco jedinečného a pro mě naprosto dech beroucího...Dnes jsem si přečetla odstavec, který Ann napsala 2. března 1944 a mě se tak strašně líbí, že toužím po tom ho tady mít. 


Black jacket

To jsem tak pocítila nutnou touhu po novém černém saku. Ne,že by tento kousek oblečení byl tak uplně k dostání takový, jaký já si ho já představuji...
Začala to ve Stradivarius...mají tam asi tři druhy barev, zvláštního střihu, který se mi ale nelíbil, protože vypadal až moc oversize a to já jsem zrovna nechtěla...Chtěla jsem jen klasické, černé sako. Při odchodu, kdy jsem si byla velmi nejista svým zrakem, jsem přece jen zahlédla další saka, asi ve čtyřech barvách, černé bylo samozřejmostí, ale chtěla jsem levnější...
Zamávala jsem své oblíbené vůni obchodu a šla dál, cesta následovala do Bershky, kde hned u vstupu se smálo černé sako, bylo z materiálu, který jsem chtěla- ten, co se "neochlupuje" tzn. nedělají se na něm žmolky, cenu mělo dobrou. Šla jsem dál, měli tam ještě další dva střihy černých sak, ovšem z "teplákového materiálu"´, celkem i teplé, ale cena za materiál na kterém budu mít za týden žmolky, se mi zdála vysoká. 
Takže rychlocesta pokračuje. Dalším cílem je Pull and Beer. Tam jsem ani nemusela chodit...u vstupu se mi do obličeje vysmály plavky. 
V New Yorkeru pro změnu ani černé sako neměli. Reserved mě zval dál, má sice zlevněné hezké šaty a moc pěkná barevná saka, do kterých možná investuji příště, ale jinak nic..žádné mě padnoucí černé sako..
Vrátila jsem se do Bershky, vzala si stále se na mě smějící  sako své obvyklé M-velikosti, ale byly mi krátké rukávy a vypadala jsem jak kdybych měla jít škubat slepice (...)
Takže jsem si vzala L a vypadá to nějak takto.
Černé sako...ten kousek oblečení, který by měla mít v šatníku každá žena, není tak úplně lehké sehnat. Když vám nesedne na první pohled- nekupujte ho. Pokud si teda nemyslíte, že ho přešijete k obrazu svému. Tentokrát to možná bude nějakou chvíli trvat, než z něj udělám svého favorita. A možná k tomu ani nikdy nedojde. Ale miluji ho pro jeho úžasnou podšívku..
A příště až budu hledat malé černé sáčko? Nakreslím si ho na papír, změřím si míry a zajdu za svou zručnou paní švadlenou, která ho ušije přesně podle mých představ...
Užijte si slunečnou sobotu! :) Nina

Vyhlášení Giveaway...

Než se dostaneme k podstatě článku, ještě přidávám pár fotek ze včerejška...
Tak jak je divné počasí venku, tak je divný i můj outfit...Ta zima mě už prostě nebaví, nemůžu se dočkat až bude teplo a budu se moci fotit kdekoliv, aniž bych zmrzla nebo vypadala hrozně..
Náhrdelník je tak trochu DIY. Je to původní popruh od kabelky. Jenže tu kabelku už nosit nemůžu, nikdy, takže jsem z ní popruh odpárala a z té kabelky taky možná něco vznikne.
Abych to objasnila...tu kabelku jsem měla vážně moc ráda, byla moc hezká a strašně dlouho jsem ji nosila. Má strašně zvláštní tvar, je taková menší. Světle béžová s hnědou v kombinaci se zlatým popruhem, to byla láska na první pohled. Měla jen jednu jedinou vadu na kráse...falešný LV monogram...kéž by to byla obyčejná kabelka bez toho monogramu, který z ní dělal kopii...
Já jsem ji nosila, protože se mi líbila, nebyla to klasická "stánková-vietnamcovská Louis Vuittonská kopie". Nebyla z Česka a nikde jsem tu takovou ani neviděla...Sama bych si ji nekoupila, už jen z důvodu že je to kopie, ale byl to dárek...
Teď s ní mám ale jiné úmysly, z obyčejné kopie udělám originál, ještě přesně nevím jak, ale nejspíš ji nějak zabarvím, aby klasický Vuittonský znak zmizel. No, nechejme se překvapit.
Kabelka na fotce je z Primarku, byl to můj anglický úlovek za 7 liber, na který jsem byla ták hrdá. Ale když už jsme u těch popruhů...nevydržel a vytrhl se z kabelky, takže jsem ji upravila a je zní teď spíš psaníčko.


It was sunny day...wasnt it?

Ahojte...jelikož jsem zase dlouho nic nepřispívala a dneska bylo v Brně vážně hezky, tak přidávám několik fotek.. Pamatuji, když jsem kupovala to růžové sako...byl konec léta a já si v Bershce říkala, že už ho možná ani nevynosím...Jako bych každý konec sezony zapomínala, že přijde tato sezona zase. Je to jako teď, líbí se mi jeden černý kabát, ale říkám si, že ho zase nevynosím...Když se ale dívám na to růžové sako, vím jak Jaro a Léto uteče a já si zase budu říkat: "Ještě, že jsem si ho v té slevě koupila!"
Hodinky Yves Camani byl valentýnský dárek od Jana..Mají zbroušené sklíčko do tvaru diamantu a krásně se od nich odráží světlo..obzvláště v tom dnešním sluníčku..
Vínová košile byla dalším úlovkem ve slevě, musím se přiznat, stála 79 korun! Nejlíp to ale vyhrála Monika, která ulovila poslední kousek těch úžasných zlato-černých bot ze Stradivaria a já jí je upřímně závidím...Psaníčko je opět ručně dělané a musím za něj poděkovat hlavně Janovi, protože já se asi nikdy nenaučím lakovat...
A již zítra očekávejte GIVEAWAY právě o toto psaníčko! Nina

When it freezes

A je tu pátek..hodilo by se k tomu v těchto dnech možná slovo "konečně". Když se v pátek probouzím, vyvztane mi na tváři úsměv s pomyšlením na to, jak se zítřejší ráno vysměju budíku a budu moct v tom krásném městě "Hajany" zůstat o něco déle, vytáhnout "Ostře sledované vlaky", které už vystřídaly "Zabijáka", kterého jsem dočetla včera. Po přečtení té knížky ve mě asi něco zůstalo, to se mi moc často nestává. Jestli jste to nečetli, napravte to. A nenechte se odradit počtem stran ani pasáži, u kterých budete váhat, zda číst dál.
Ano, na těchto fotkách ještě nové vlasy nemám. Dnes jsem byla u kadeřníka. Ale zase jsem si  tmavší barvu (pro tento týden) rozmyslela, takže mám "jen" zdravé vlasy aneb roztřepené cácory musely pryč.


Peplum shirt

Podobný outfit jako tento jsem měla na silvestrovský večer, ten  ale vyfocený
 nemám...Vršek peplum na fotkách moc nevynikne, jelikož už jsem nestihla fotit za světla. Je na něm přišitý zlatý kovový límeček. Na lodičkách můžete vidět, jak jsem použila zlaté pyramidky. Původně už jsem tyto lodičky nosit nechtěla, ale s ozdobením se mi zase začaly líbit.  Koženkové psaníčko jsem vyrobila, ale není ještě úplně dodělané, takže až ho dotvořím, vyfotím Vám ho sem. Možná, že jsou tohle poslední fotky, na kterých mě vidíte s těmito vlasy, chystám se v nejbližší době ke kadeřníkovi :)


Jacket



 A je tu středa...a já začínám mít depresivní stavy z předvánočního zběhu lidí okolo mě. Asi jsem se dneska probudilo z dlouhého podzimního spánku a došlo mi, že už v pondělí je Štědrý den!! A já co? Nemám ani jeden dárek! Nevím, čím to je, ale letos ty Vánoce přichází nějak brzo. Jdu nacpaným obchodem, po zemi se válí "hadry", lidi se přehrabují, obchody už vypadají hrozně a já se jen tak usmívám a říkám si...
"Fajn...co kdybych si letos udělala Vánoce bez nakupování dárků a každorořního zhonu?"...Hm, ale víte, jak to bude nakonec? Já budu ten největší stresový a na poslední chvíli dárky nakupující člověk, co v něděli lítá z obchodu do obchodu, přehrabuje od bílé k černé a od sametu ke sklu a budu strašně nadávat na všechny co to taky ( zase), nechali na poslední chvíli...
Ale tak přece jen ještě nějaký ten den zbývá, tak aspoň pár fotek ;)
Přeji i Vám, kteří nakupujete na poslední chvíli, protože na to nebyl dřív čas nebo peníze, ať o posledním víkendu najdete vše co budete hledat.

P.S.A když to nenajdete...příští rok budou taky Vánoce ;)

Go dark


Friday night and one of my look...
If you are afraid to use a dark lipstick, it is a big mistake! Try dark red, burgundy or dare to black! Nothing for timid! 



Bye
N.


Get colder

Taky tak milujete podzimní procházení po městě? Máte červený nos a uši a nadáváte na výrobce makeupu, proč nevynaleznou něco, po čem prostě nezčervenáte, nákupní tašky se vám obrací ve větru a neohrabaně narážíte do lidí. Venku je vám zima, uvnitř horko...
A Vaňkovka ověšená zase těmi stejnými ozdobami a vy si říkáte - zase je to tady, musím našetřit peníze, musím začít nakupovat co nejdřív, co koupím babičce a co psovi? Panebože! A to jsem ještě ani nenapsala Ježíškovy!
Dárky, dárky, dárky. Letos je to poprvé, co ode mne Ježíšek dopis nedostane...Zkrátka, letos normálně nic nechci...Opravdu, mě ty Vánoce založené na dárkách přestaly bavit. Vždyť už jsem jich taky zažila 18...A ty 19. neřeknu nikomu ani slovíčko, co bych chtěla...A víte co? Já jsem vlastně zvědavá, co tedy dostanu...

A tak radši vyrážím do města v hnědém křiváku s kožíškěm, řešit otázku: " Příspějí nám brněnští sponzoři na náš projekt : 

"NEW WAY OF FASHION "?


Robotic View

Procházím hlavní rušnou brněnskou ulicí ústící na náměstí Svobody. Obklopují mě davy lidí proudící dvěma směry, po pravé straně na "Svoboďák", po levé zpět na Hlavní nádraží. Já jdu, bohužel, po prostředku silnice, protože...
Pokud jdete náhodou po pravé straně zpátky na nádraží nikoliv na náměstí, jste ve výru odfukujících a naštvaných lidí, kteří do vás naráží aniž by sami třeba udělali krok tam nebo tam a nechápou, proč jdete po špatné straně!? Jak jen můžete udělat takovou hrooznou chybu. To že je obchod do kterého chcete jít na opačné straně vašeho směru nikoho nezajímá, musíte jít správným směrem a přímo naproti vytouženého obchodu přejít silnic..

Vítejte ve světě robotů...

Myslím, že Karel Čapek tak byl velmi nadčasový ale možná měl opomenout i to, že žádní roboti svět neovládnou, nýbrž se stanou roboti z nás.
Když jsem jako malá byla poprvé ve městě, zdravila jsem každého a každý se na mě taky divně díval, rodiče mě za to napomínali, že se to ve velkém městě nesluší, že si o mě lidé budou myslet, že jsem blázen. Ale vždyť mě od mala učili, chovat se lidsky... Teď už mě to ani nenapadne. Ovšem v menších obcích a vesnicích je to ještě alespoň trochu normální. Řeknete si - aby ne, když je tam  pár set lidí, maximálně tisíců a všichni se většinou znají. Ne, neznám ve svém městě spoustu lidí, které pozdravím, protože když se s někým střetnete z očí do očí, je milé popřát hezký den. Vždyť i v tom městě potkáváme pořád dokola ty stejné lidi.
Co se obchodů s oblečením týče, ráda se vracím tam, kde mě hezky pozdraví místo nepříjemného "sjetí očima co máte na sobě a jestli tam máte vůbec co dělat"...